Víly kameny, kruhy a rostliny

12. července 2011 v 14:21 | Mína La Voisin |  Aktuality
(Tento článek v editované formě vyšel v časopisu ENIGMA, jehož jsem externí spolupracovnicí a to v čísle 10/2011, tudíž ve výtisku na měsíc září/říjen! :)) Zde máte možnost přečíst si úplně původní, nikterat neupravovanou verzi.)

Vílí chrámy. Posvátná, odvěká místa, kde je cítit přítomnost těchto nádherných jemněhmotných bytostí. Jsou blízko každému z nás, stačí se jen rozhlédnout. Častokrát máme tato místa přímo před očima, ale my, lidé, zkrátka nevidíme. A přitom se stačí podívat třeba jen na naší zahrádku za domem. Do parku uprostřed města. Na louku za vesnicí. Nebo na květináč, co jsme si položili na parapet okna.


Vílí kameny
Uprostřed lesa se z ničeho nic náhle do výšky jednoho metru tyčí kámen, jehož vrchol je zarostlý mechem. Z jedné strany hladký, z druhé nabývá jeho kamenná struktura podivných tvarů, možná vytvářejících i nějaký obrazec. Po přiložení ruky kámen hřeje nebo cítíme lehké vibrace, mravenčení v prstech. Pokud jste na takovýto kámen narazili, dost možná se jedná o takzvaný vílí kámen. Vyrůstá ze zalesněné půdy, krčí se mezi tenoučkými kmínky nově rostoucích stromků. Země je porostlá hebkou, nízkou trávou a tmavozeleným mechem. Tu a tam se objeví i hrstka květin. Vílí kameny jsou silnými energetickými zářiči. Pohlcují negativní energii a vyzařují tu pozitivní.
Již od starých dob jsou vílí kameny považovány za dva druhy magických činitelů. V prvním se dají považovat za "zátky" energetických bodů Matky země. Jsou jakýmsi uzávěrem na kanálech, skrz které proudí silná zemská energie. Usměrňují
a umírňují její tok v prostoru. Jemněhmotné bytosti tuto nádhernou energii samozřejmě pociťují více než lidé, proto jsou podle legend víly a skřítkové strážci těchto "zátek" a díky tomu můžeme v blízkosti těchto kamenů cítit jejich přítomnost. Takové kameny jsou buďto v přírodě nahodile a jsou tedy považována za přirozená díla jemněhmotných bytostí, pro které bylo "postavení" tohoto kamenu vlastním zájmem. Dále jsou tyto kameny zasazovány do přírody uměle, tudíž lidmi. V této souvislosti se velmi často hovoří o keltských stavbách a jednotlivých, samostatných kamenů vytyčených zdánlivě nahodile v krajině. Dávné kmeny obývající zemi měli sami takto chránit vyvěrající proudy energie a za pomoci rituálů je pak "očarovat" a přivést k nim jemněhmotné strážce. Jak je známo, i křesťanské smírčí kříže, smírčí kameny a kapličky jsou postaveny na silně zářících energetických bodech, často z dob, kdy se křesťanská víra ještě mísila se starými pohanskými obyčeji. Místa strážců pak v podvědomí nově křesťansky smýšlejícího obyvatelstva zaujali svatí a andělé a nahradili tak víly a skřítky.
V druhém případě jsou vílí kameny považovány za brány do jiných světů. Uzavírají a chrání místa, skrz která je možno, častokrát spíše ve spirituálním, lépe řečeno astrálním smyslu, projít do jiných sfér, ať už se jedná o ukrytá vílí města, síně skřítků, zemi mrtvých, zemi bohů, duchů, démonů, andělů, bájných tvorů či jiných bytostí. Jemněhmotná těla se dokážou podle mnoha lidí dostat i skrze tak pevnou hmotu, jako je tvrdý kámen, což my s našimi tučnými, masitými těly nedokážeme. Dokážeme to pouze silou mysli a ducha, vysláním našeho astrálního těla, neomezeného naší živočišnou hmotností, neboť tak jako naše vzpomínka umí proudit zpět časem, naše myšlenka se dokáže přenést až na druhou stranu kontinentu, je nutné aby v tomto procesu prošla cihlami, betonem, železem, než najde cíl. A takto se naše astrální tělo dokáže "prosáknout" kamenem. Mnohem častěji než se naše energie dostane "tam", se energie "odtamtud" dostane k nám. Proto v blízkosti těchto kamenů cítíme mrazení, teplo, chvění a dotkneme-li se jej, můžeme cítit příval energie. Mnoho takových kamenů má prý i léčivé vlastnosti. Stačí před něj kleknout, dokázat tak úctu bytostem, které ho obklopují, přiložit na ně ruce či čelo, pomodlit se či poprosit o vyléčení, chvíli setrvat na místě a poté poděkovat a zvednout se.

Vílí kruhy
Uprostřed louky se náhle zastavujeme. V nohách cítíme brnění, ale zároveň příjemné teplo. Je nám hezky, zdá se nám, že jsme snad omámeni, jako přiopilí. Za chvíli se nám zachce tancovat a zpívat, jako by nás někdo pobízel. Naše oči se sklopí k zemi. Kolem nás v takřka pravidelné kružnici vyrůstají květy. Nejspíš jsme právě vstoupili do takzvaného vílího kruhu.
V angličtině jsou tyto úkazy nazývány jako "Fairy rings", čili volněji přeloženo kruhy, prstence, méně častěji pak jako "Fairy circles", což v doslovném překladu přímo znamená kruhy, kružnice. Tyto kruhy jsou tvořeny květinami (samostatnými nebo shluklými k sobě), houbami či výrazně odlišnými trsy trávy (výškou, zbarvením). Kruhy jsou často velmi pravidelné, až takřka geometricky přesné, občas se také vyskytují v mírně zakřiveném tvaru, nabývajícího podoby elipsy. Vyskytují se prakticky kdekoliv, na loukách, zahradách, v lesích, v parcích. Mohou být titěrné velikosti, zároveň mohou mít i dva metry v průměru. Vyrůstají samostatně nebo okolo pařezů, stromů, kamenů, tůněk, jezírek, pramenů, výrazně jiných rostlin (jako by ji chtěly uchránit), občas také kolem lidských předmětů, jako jsou například zahradní skulptury. Mohou být na určitých místech přerušeny, jako kdyby měly "dveře" nebo naprosto celistvé. Většinou rostou velice krátkou dobu, častokrát se objeví doslova přes noc a stejně rychle také zmizí, jako by se opět "vsákly" do země.

Legendy tvrdí, že vílí kruhy jsou místem, v jehož vnitřním prostoru víly a skřítkové tančí, radují se, skotačí, oslavují a proto prý je někde uvnitř těchto kruhů slyšet cinkot, smích, nepopsatelně krásná hudba či máme pocit, jako by nás někdo pobízel k tanci, zpěvu a radovánkám. Několik legend také uvádí, že člověku, který bez pozvání (nebo lépe řečeno bez dovolení) vešel do takového kruhu, se víly zjevily a donutili ho tančit tak dlouho, dokud nepadl k zemi vysílením či rovnou mrtev. Velmi často se podobné příběhy odehrávají v době Beltane, neboli Valpružiny noci (30.4., známé také jako Svatojakubská noc či Filipojakubská noc) a nebo v době noci Svatojánské, v době letního slunovratu, kdy jsou síly jemněhmotných bytostí obzvláště silné a pronikají i k nám, lidem.

Pokud narazíte na takovýto kruh a chcete se dostat dovnitř, poproste tedy, než vstoupíte, bytosti, které jsou uvnitř, aby vás vpustili mezi sebe. Jejich rozhodnutí pocítíte sami na sobě či na okolí. Pokud vám bude náhle chladno, budete mít neurčité, zmatené pocity, ať už strach, úzkost, či jen prostě nepříjemný pocit, raději nevstupujte. Stejně tak, pokud se náhle změní vaše okolí. Náhle se zatáhlo? Zavál obzvláště silný, chladný vítr? Spadlo z čista jasna z rychle zamračeného nebe dokonce několik kapek deště? Pak raději kruh uctivě obejděte a pokračujte dál svojí cestou, neboť bytosti uvnitř kruhu nemají zrovna náladu se s vámi blíže seznamovat. Pokud vás ale ovane teplý vánek, bude vám krásně, do smíchu, do tance, do zpěvu, ucítíte příjemné šimrání, dostali jste "povolení vstoupit". Pokud vstupujete do kruhu, který je na nějakém místě "otevřen" (květiny, houby či tráva jsou zde od sebe dál než ty zbylé), projděte raději tímto otvorem a rozhodně dávejte veliký pozor, abyste žádnou z rostlin neponičili a nepošlapali.

Vílí květiny
Je léto, příjemné teplo. Obloha je jasná a bez mráčku, slunce hřeje a vy vyrážíte na vaše obvyklé odpolední posezení na zahrádku. Vstoupíte do branky a okamžitě si toho všimnete. Trávník je pokryt drobounkými, fialovými kvítky, modrofialovým kobercem, táhnoucím se od vchodu až k plotu úplně vzadu a vy nevíte, kam šlápnout, abyste ani jeden ten tenoučký kvítek neponičili. Včera jste tu byli a trávník byl čistě zelený, sem tam se krčila sluncem ohlazená pampeliška. Snad jakoby přes noc vám na zahrádce vyrostla fialová záplava zvonků. Mezi tvářičkami květin tu a tam vykukuje bílý houbovitý klobouček. Náhoda? Možná. A také je dost možné, že právě vaši zahradu si oblíbily víly.

Mnoho příběhů o vílách je spojeno s přírodou a především pak s květinami. Fialky, zvonky, obecně fialové a fialovomodré květiny jsou považovány za známky přítomnosti jemněhmotných bytostí. Zvonky a fialky, ač jsou malé a "obyčejné", mají prazvláštní kouzlo. Fialová ke barva mystiky, magie, duchovna. Snad i proto jsou tyto kvítky spojovány s vílami a přírodními duchy a místa, kde se v hojné míře fialové rostlinky vyskytují, jsou označována jako oblíbená místa víl nebo místa, kde se víly zdržují. To stejné platí o houbách. Pokud vám na zahrádce náhle začnou rašit malé houbičky a další větší houby se třeba časem ukážou pod jedním z vašich stromků, zřejmě mají vaši zahradu víly v parádě.

Fialové květy se prý neobjeví na ledajaké zahradě. Musí prý patřit člověku, který miluje a ctí přírodu, věří v přírodní duchy a o svou zahrádku se pečlivě stará. Pokud na strom zavěsí ptačí budku, je to veliké plus. Víly ale prý zamíří jen na takové zahrady, kde se toto děje se samozřejmostí, bez nároků na vílí odměnu, čistě z lásky ke květinám, stromům, plodinám v záhoncích a zvířecím návštěvníkům. Takovéto zahrady pak víly navštěvují, chrání, pomáhají květinám růst a stromům plodit a navíc také vyzařují energii, která vám dovolí cítit se na vaší zahrádce příjemně, uvolněně, radostně a... kouzelně. Pokud chcete vílám dát najevo, že je ve vaší zahrádce vítáte a jste potěšeni a poctěni jejich přítomností, zavěste například na větev stromu něco malého, blyštivého, třeba i nějakou menší vánoční ozdobu nebo kupte (a poté doma pod tekoucím proudem vody očistěte) broušený krystal nebo krystalové sklo (takový krystal, broušený do tvaru kapky, hvězdy, kuličky nebo i srdce a v různých barvách zakoupíte na internetu v esoterických e-shopech, v obchodech se suvenýry a dají se sehnat i v květinářství). Také můžete použít větší, třeba skleněný, korálek a další blýskavé malé předměty, rozhodně ne však cédéčka. Noste na zahrádku mléko, vodu, sladkosti, koláčky, med (pokud třeba donesete čokoládový bonbon, samozřejmě jej rozbalte!!!). Na vyvýšené místo můžete například také položit třeba mušli nebo lasturu. V létě rozsviťte lucerničky a lampiony (a nezapomeňte je zhasnout, až budete odcházet). Pokud máte zahradní domek nebo třeba jen kůlničku, zavěste někam zvonkohru. Pěstujte bylinky, mluvte s květinami i se stromy
a pokud si budete chtít nějaký kvítek, i když je vypěstován vámi a nevyrostl "sám od sebe", utrhnout, nejdřív poproste o dovolení a pak poděkujte. Vězte totiž, že důvodem toho, že vaše růže se rozrostly do nevídané krásy a zelenina se vám ujala na záhonku, je dost možná díky přičinění víl, které vaši zahrádku obývají.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pixietenebrae pixietenebrae | E-mail | Web | 22. září 2011 v 23:25 | Reagovat

Tak z celeho testu mam pouze petkrat ne. Asi jsem malicko podivna. ne.?

2 Mína La Voisin Mína La Voisin | 26. září 2011 v 23:50 | Reagovat

[1]: jen klid, já mám "ne" jen 2x :)

3 Aleky Aleky | 28. února 2012 v 17:13 | Reagovat

já mám jen 4 ne (:

4 red red | 13. června 2012 v 15:32 | Reagovat

a já jen 1x ne

5 ano ano | 21. srpna 2012 v 13:07 | Reagovat

[4]: já mám všude ano!!!

6 Vlkodlak Vlkodlak | 12. července 2013 v 21:26 | Reagovat

ahoj. Nevite nekdo kde je teda ten test? Mam fu vyli kameny, vily kvetiny, vily kruhy a podobny blbosti souvisejici s vilama. Na vily vubec neverim upiri a vlkodlaci jsou nejlepsi. Upiri pro me budou stejne porad na prvnim miste. :) Kde je teda ten test test je nekde v puse upira co myslite? Jako .kdeje ten test?!?!!??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama