Loketský hrad - Mysteria/Toulavé boty

18. září 2012 v 15:13 | Mína La Voisin |  Autorské články
Tento článek můžete najít v magazínu Záhady Života v čísle 8 pro měsíc srpen. Více zde. Originál tohoto článku je možno přečíst na mém blogu a to zde.

TAJEMSTVÍ LOKETSKÉHO HRADU

Hrad, tyčící se v historickém centru půvabného západočeského města Loket nad Ohří, ukrývá mnohá tajemství. Říká se, že se v jeho nitru ukrývá drak a ze zdí podzemních prostorů k nám dodnes promlouvají vzpomínky vězněných. Jaká je však pravá funkce této nádherné stavby? Jedná se o energetickou zátku? A stráží věž hradu pozitivní, nebo negativní energii? Na to jsem se za pomoci kyvadla chtěla pokusit přijít...



Loketský hrad je skutečnou dominantou nejen celého města, ale určitě také patří mezi nejobdivuhodnější památky celého Karlovarského kraje. Je vidět už z dálky, a pokud sem nasměrujete své kroky, rozhodně ho nepřehlédnete. Kamenný hrad byl postaven ve 13. století jako pohraniční pevnost, mohutně se vypíná na žulovém masivu, který obtéká řeka Ohře.
Nesloužil však jen jako sídlo, na Lokti bylo i nepříliš vyhledávané vězení. Jedná se o goticko-románskou stavbu, ale průvodci vám prozradí, že na jejím místě původně stávalo staré slovanské hradiště. Pojďte se mnou za vstupní bránu hradu…

Byla na hradě upírka?
Hned za ní uvidíte vystavené staré kříže, kamenné desky a další artefakty. Z nádvoří se vám naskytne úžasný rozhled po hradním komplexu, jemuž vévodí románská věž vysoká 26 metrů. Až se váš zrak nabaží pohledu na věž, nejspíš spočine na velmi podařilé plastice draka. K jejím nohám všichni návštěvníci házejí drobné mince, aby jim drak plnil jejich přání. Zkusíte to také? Poté, co se po schodišti dostanete až úplně nahoru na věž, tak když je dobrá viditelnost, můžete z okének obdivovat daleké okolí. Naše výprava ale ve věži zdaleka nekončí. Ve zpřístupněné části samotné hradní budovy můžete projít obřadní síní a sálem, ve kterém jsou vystaveny dobové zbraně, rytířská zbroj a další pomůcky k boji. Je možné obdivovat také pozůstatky románské rotundy, nástěnné fresky z 15. století, archeologickou výstavu, kde kromě vykopávek nádob, sošek a dalších předmětů nalezených na hradě a v jeho okolí, je také vystavena kostra, pohřbená ve velice nezvyklé poloze. Tělo dívky bylo uloženo na bok, zatíženo kamenem a několik zubů chybí. Takový způsob pohřbu je velice nápadně podobný protivampyristickým zásahům. Ve vězeňských prostorách se ke shlédnutí nabízí působivá a velmi realistická expozice na téma útrpné právo.

Síla dračí žíly
K vrcholu hradní věže stoupají strmé schody. Když jsem vystoupala nahoru, pocítila jsem silnou bolest hlavy. A nebyla jsem sama. Zaslechla jsem jakousi anglicky hovořící dámu, která opakovaně prohlásila, že se necítí dobře. Začala o svých problémech mluvit přibližně minutu poté, co se dostala k posledním schodům. Dalšími, kdo pocítili tuto zvláštní energii, byl německý manželský pár. Hovořili spolu o stejných příznacích. Nevolnost a bolest hlavy.
Je tedy možné, že v místě, kde je věž postavena, se nachází jakási geopatogenní zóna, což je místo na zemi, které nemá dobrý vliv na zdraví, a energie, která tudy proudí, v tomto má velice negativní povahu. Je známo, že mnoho staveb (i v České Republice) má funkci tzv. energetických zátek nebo usměrňovačů. V podstatě brání nebo mírní tok negativní energie tam, kde je její proudění velmi silné a tudíž i potencionálně škodlivé. Geopatogenní zóny byly objevovány a ovlivňovány stavbami již za starých časů a za pomoci geomantie, což je nauka o silách a energiích země a práci s nimi. Věž by tedy mohla být jakýmsi usměrňovačem energie, která v tomto místě proudí. Hrad navíc stojí na obrovském žulovém podlaží, přičemž žula se často využívala při svatbě magických staveb, jako je třeba Stonehenge. Zajímavé je také to, že geopatogenní zóně se říká "dračí žíla" a v prostorách pod věží opravdu najdeme sochu draka. Může se jednat o náhodu? Co když mince, které turisté házejí drakovi k nohám, nemají plnit jejich osobní přání, ale nevědomky a symbolicky umírňují působení podzemního ještěra ve formě "dračí žíly"?

Ozvěny temné minulosti
Pokud opomineme mrazivé poselství expozice útrpného práva a zaměříme se na chladné zdi vězeňských a podzemních prostor, které najdeme v dolním křídle hradu, máme možnost dopátrat se k zajímavým poznatkům. Atmosféra tady promlouvá sama za sebe. Chlad, vlhko, temno a podivný pocit tísně. V prostorách vězení najdeme kromě "klasických" cel i takové, které byly tak úzké, že se v nich dalo jedině stát nebo cely tak malé, že v nich člověk musel zůstat nepřirozeně skrčený, aby se vůbec vešel. Pro vězně to muselo být strašné. V podzemních kobkách narazíme i na celokamenné místnosti, kde jsou zdi, tvořené skálou a jednolitými obrovskými kusy kamene, ledové, vlhké a potažené prapodivným nazelenalým slizem. Kyvadlo v každé takové místnosti vykazovalo nápadnou činnost. Největší aktivita byla zaznamenána v nejnižší cele, která je vtesána přímo do žulového masivu. Kyvadlo nabíralo nesmírných otáček, tím větších, čím blíže jsem s ním pohybovala ke kameni. Vzhledem k tomu, že mučení probíhalo přímo v celách, je možné, že strach a bolest vězňů se otiskla do svého okolí. Kameny jsou totiž schopné přijímat energii ze svého okolí a to jak pozitivní, tak i negativní. Hrůza, kterou lidé prožívali v době, kdy byli trestáni, tak zůstala ve formě negativní energie v místech, kde se mučení praktikovalo a vyzařuje nyní z kamenných stěn v kobkách.

Lidé, uvěznění v těchto kobkách, byli častokrát dlouze mučeni. Na Lokti se praktikovalo například vsazení do klády, což býval mírnější trest určený především pro zloděje. Oběť byla vsazena mezi dva dřevěné trámy s otvorem pro ruce a hlavu tak, aby s nimi nemohla hýbat a takto byla nucena klečet nebo stát na jednom místě.

Dále byli někteří vězni podrobeni také pálení a cejchování ohněm, železem, vařící vodou nebo rozpáleným tukem. Vyzvědačům a zrádcům se vypalovali oči nebo byli nuceni pít roztavené kovy. Trestem pro vrahy, zloděje a podvodníky pak bylo cejchování nejrůznějšími značkami, pálení tyčemi a vytrhávání masa z těla za pomoci rozžhavených kleští. Zřejmě nejznámějším formou trestu, která byla používána i na hradě Loket bylo oblíbené natahování na skřipec a lámání v kole. Zajímavé je, že mučitelé, kteří trestali cizoložnice nebo vražedkyně dětí, zde rádi používali zazdívání a to buď částečné, kdy oběť před svou smrtí trpěla žízní a hladem nebo úplné zazdění, při němž se provinilec udusil. Hrad začal být používán jako věznice během třicetileté války, ale již v době Rudolfa II. byl na Lokti vězněn a po čase zde i zemřel Jiří Popel z Lobkovic, usvědčený ze spiknutí. V dětství zde byl také násilně držen i Karel IV. Poslední zločinci si zde odpykávali své tresty až do roku 1948. Dodnes se tedy mohou v prostorách hradu bloudit duše nejen středověkých vězňů ale i umučených válečných trestanců.

Přijďte si zaskotačit!
Ačkoliv Loketské podzemí není zrovna příjemným místem, zbytek hradu včetně historického centra města a jeho okolí láká návštěvníky každým dnem a jedná se skutečně o cennou západočeskou památku. Loket je návštěvníkům přístupný nejen jako muzeum a připomínka slavných časů středověkých panovníků i tragických osudů vězněných, ale také jako místo, kde se konají slavnosti. Po domluvě zde můžete zažít vlastní nevšední zážitek - historickou svatbu, ke které patří kostýmy, dobová hudba, představení šermířů a bardů. V hradních prostorách se také často pořádají koncerty a další kulturní akce nejen historického rázu. A i když si vyberete Loket pouze cílem vašeho výletu za kulturou a nebudete chtít zkoumat tajemství skrývající se v jeho zdech, vždy bude tato návštěva mimořádným zážitkem.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama